Boj proti terorismu a řešení uprchlické krize

                                         

ÚVOD

1. článek

Bezpečnost Evropské unie

Sociální, právní a náboženská kultura národnostních menšin ohrožuje bezpečnost Evropské unie a její obyvatele.  Sociální, právní a náboženská kultura uprchlíků a žadatelů o azyl nesmí v ničem ohrozit sociální, právní a náboženskou kulturu občanů Evropské unie, jinak dojde k násilnému střetu dvou či více civilizací, mající zkázonosný dopad na každého.  Cizí státní příslušníci nacházející se na území evropského kontinentu jsou povinni dodržovat a ctít zákony, bez ohledu na svoji odlišnou sociální, právní a náboženskou kulturu. Přesto rozpínavost sociální, právní a náboženské kultury některých migrantů ohrožuje občany Evropské unie nejen na životě a zdraví, ale i na kvalitě životní úrovně a sociálních jistot. Prostřednictvím EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO  SYSTÉMU, který je základním stavebním kamenem SOCIÁLNÍ ÚSTAVY EVROPSKÉ UNIE, lze přijmout nová opatření, která pomohou odvrátit každou bezpečnostní hrozbu, mířenou nejen na občany Evropské unie, ale i na uprchlíky a žadatele o azyl. 

2. článek

Uprchlická krize představuje pro Evropskou unii hrozbu s destrukčním dopadem na:

   
  1. (a) bezpečnost jednotlivých členských států EU a jejich obyvatele
  2. (b) sociální politiku jednotlivých členských států EU a jejich obyvatele
  3. (c) kulturní politiku jednotlivých členských států EU a jejich obyvatele
  4. (d) právní systém v jednotlivých členských zemích EU 

3. článek

Následný destrukční dopad na jednotlivé členské státy EU vyvstalý z uprchlické krize, bude mít přímý vliv na:

 
  1. (a) postupný rozklad politických uskupení v jednotlivých členských zemích EU 
  2. (b) vznik sociálního terorismu 
  3. (c) rozpínavost sociálního napětí mezi občany EU a národnostními menšinami
  4. (d) rozpínavost sociálního napětí mezi jednotlivými náboženskými uskupeními
  5. (e) rozpínavost sociální a kulturní disharmonie v jednotlivých členských zemích EU
  6. (f) rozpínavost radikálních uskupení a extremistických skupin

4. článek 

Rozpínavost sociální, právní a náboženské kultury národnostních menšin je pro EU bezpečnostní hrozbou.

Rozpínavost sociální, právní a náboženské kultury je v rámci pudu sebezáchovy sice přirozenou vlastností každého člověka, avšak pro Evropskou unii a její obyvatele představuje fenomén odlišné sociální, kulturní a náboženské rozpínavosti vysoké bezpečnostní riziko.

5. článek 

Výjimečné udělení azylu a trvalého pobytu na území EU.

Žadatelé o azyl či o trvalý pobyt jsou povinni dodržovat veškeré zákony, mezi které patří:   
  1. (a) prokázání totožnosti a povinná zaregistrace nejen v rámci případné žádosti o azyl či získání trvalého pobytu
  2. (b) bezpečnostní prověrka 
  3. (c) dodržování stanovených podmínek ubytovacího řádu v případě, že bude migrantům poskytnuto ubytování na hranici Schengenu v uprchlické zóně s plnou občanskou vybaveností (při porušení ubytovacího řádu bude žadatel o azyl či o trvalý pobyt vyhoštěn do 48 hod. a deportován do své rodné vlasti)
  4. (c) zákonná povinnost absolvovat zdravotní prohlídku, dodržovat hygienické zásady a platit si zdravotní a sociální pojištění
  5. (d) zákonná povinnost přihlásit se do některých z programů určených pro resocializaci a začleňování, bez kterých nelze žádat o azyl ani trvalý pobyt (resocializační program trvá celkem 10 let) 
  6. (e) zákonná povinnost absolvovat program, zvaný: ,,politika bezpečného návratu do své rodné vlasti”  
  7.  
  8. (f) zákonná povinnost hradit si veškeré služby (včetně ubytování a stravování)  
  9. (g) v rámci své profese hledat dočasné pracovní uplatnění v uprchlické zóně  
  10. (h) příležitost zapojit se do humanitárních týmů a spolupracovat s evropskými humanitárními organizacemi na území i mimo uprchlickou zónu
  11. (i) každý uprchlík či žadatel o azyl je ze zákona vázán absolvovat studijní předmět Evropského sociálního programu se zaměřením na připravu pro obnovu vlasti v případě návratu do své země. 

6. článek 

Politika bezpečného návratu uprchlíků do jejich rodné vlasti.

Politika bezpečného návratu uprchlíků a některých žadatelů o azyl do jejich rodné vlasti je jediným přijatelným strategickým cílem Evropské unie v rámci řešení uprchlické krize. Nesplnění tohoto závazného strategického cíle by znamenalo ohrožení bezpečnostních mechanismů EU a hlubokou neúctu nejen vůči občanům EU, ale i vůči samotným uprchlíkům a žadatelům o azyl, jejichž sociální, právní, kulturní a náboženská integrita je natolik odlišná, že ji nelze modifikovat na evropské právní parametry. Politika bezpečného návratu uprchlíků a některých žadatelů o azyl do jejich rodné vlasti je vázána na mezinárodní sociální integrovaný systém, v rámci azylové politiky.  

7. článek

Evropský sociální systém - nová Evropa.

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ SYSTÉM je novým základním stavebním kamenem pro vytvoření SOCIÁLNÍ ÚSTAVY EVROPSKÉ UNIE, která slaďuje všechny sociální systémy členských států v jeden kompatibilní soubor, odpovídající dnešním sociálním, ekonomickým a právním nárokům a požadavkům EU. 

8. článek 

Sladění všech sociálních systémů, jako z klíčových řešení uprchlické krize.

Prvořadým cílem je sladit jednotlivé sociální systémy členských států a vytvořit jednotný EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ SYSTÉM (ESS), který je základním stavebním kamenem SOCIÁLNÍ ÚSTAVY EVROPSKÉ UNIE. Samotná SOCIÁLNÍ ÚSTAVA EVROPSKÉ UNIE čítá 200 ústavních článků.

9. článek 

Bezpečnost EU prostřednictvím ESS.

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ SYSTÉM chrání nejen bezpečnost jednotlivých států a jejich obyvatele, včetně požadující kvality životní úrovně a sociálních jistot, ale velmi úspěšně dokáže řešit i další sociální krizové situace, jako například:
  1. (a) uprchlickou a azylovou politiku EU
  2. (b) ochranu života, zdraví a důstojnosti nejen migrantů, ale i národnostních menšin 
  3.  
  4. (c) evropskou sociální integraci národnostních příslušníků v EU
  5. (d) resocializační programy v rámci začleňování národnostních příslušníků v EU
  6. (e) vybudování sociálních evropských integrovaných systémů 
  7. (f)  vybudování bezpečných schengenských hranic s nejmodernějším technologickým vybavením spuštěným evropským sociálním integrovaným systémem. 
  8. (g) preventivní ochrana před sociálním terorismem v EU
  9. (h) zřízení nového mezinárodního koordinačního centra EU pro uprchlickou, azylovou a humanitární politiku EU
  10. (i) návratová politika EU pro uprchlíky a žadatele o azyl
  11. (j) boj proti pašerákům prostřednictvím evropského sociálního integrovaného systému a mezinárodního speciálního armádního komanda 
  12. (k) moderní výstavba uprchlických zón s plnou občanskou vybaveností
  13. (l) evropská a pohraniční stráž 
 

10. článek 

Sociální ústava Evropské unie.

EVROPSKÁ SOCIÁLNÍ ÚSTAVA je vrcholnou právní normou v rámci celé Evropské unie, která reprezentuje nejen sociální, právní a náboženskou kulturu jednotlivých členských států Evropské unie, ale i jejich specifické nároky a požadavky.      

11. článek

Platforma evropské sociální ústavy.

  1. (a) Evropský sociální integrovaný systém Jedná se o soubor koordinačních procesů, který umožňuje individuální tvorbu resocializačních, výchovných a vzdělávacích programů v jednotlivých členských státech EU.
  2. (b) Evropský sociální integrovaný záchranný systém Jedná se o soubor koordinačních procesů, podle kterých jsou řízeny veškeré záchranné a krizové operace v jednotlivých členských státech EU.
  3. (c) Evropský sociální integrovaný bezpečnostní systém Jedná se o soubor koordinačních procesů, podle kterých jsou řízeny veškeré sociální a bezpečnostní operace na ochranu schengenských hranic.  
  4. (d) Evropský sociální integrovaný systém pro krizové záležitosti Jde o soubor koordinačních procesů, podle kterých jsou řízeny veškeré nenadálé krizové situace v jednotlivých členských státech EU.
  5. (e) Evropský sociální integrovaný zdravotní a sociální systém Jde o soubor koordinačních procesů, podle kterých je v zemi řízena veškerá činnost související s veřejným zdravím a sociální péčí v jednotlivých členských státech EU.
  6. (f) Evropský sociální resocializační systém Je klíčovou kapitolou v rámci resocializačních programů, které pomáhají při začleňování občanů do moderní civilizované společnosti prostřednictvím sociální výchovy a vzdělávání zaměřeného na lidské hodnoty, které tvoří morální a sociální integritu občana, společnosti a jednotlivých členských zemí EU.
  7. (g) Evropský sociální operační systém v rámci Evropské unie Je náročný proces často využívaný pro záchranné či krizové situace vyžadující rychlé řešení. Využívá se jen při výjimečných situacích, například:
    1. živelné katastrofy
    2. uprchlické krize
    3. násilné demonstrace
    4. při ohrožení státu a jeho obyvatel
    5. sociální deprese občana, společnosti a státu
  8. (h) Evropský sociální bezpečnostní systém Sociální bezpečnostní systém chrání stát a jeho obyvatele prostřednictvím sofistikovaně propracovaného prevenčního programu založeného na elektronické evidenci nezletilých osob, které jsou ze zákona pod ochranou. Kromě péče o nezletilé také zabezpečuje jejich výchovu a vzdělávání (včetně sociální integrace) v jednotlivých členských státech EU.
  9. (i) Evropský sociální systém pro národnostní menšiny Sociální systém pro národnostní menšiny je rozvojový program určený pro sociální integraci a začleňování národnostních příslušníků, kteří jsou ze zákona povinni respektovat zákony, sociální a náboženskou kulturu a morální zásady v jednotlivých členských státech EU.
  10. (j) Evropský sociální systém pro azylovou politiku EU Jde o rozvojový program určený pro sociální integraci a začleňování cizích státních příslušníků žádajících o azyl. Jedním ze základních procesů azylové politiky státu je azylové řízení. Součástí azylového řízení je mnoho povinností vyplývajících ze zákona, které každý azylant musí dodržovat a naplňovat v jednotlivých členských státech EU.
  11. (k) Evropský sociální program pro rozvoj sociálního dialogu Sociální program pro rozvoj sociálního dialogu vedeného mezi jednotlivými občany a politiky je klíčový proces v rámci sociálně-ekonomicko-právního vývoje v zemi, který otevírá cestu k hlubšímu porozumění a nalezení názorové shody, která je základním stavebním kamenem pro posilování evropské sociální, právní a náboženské kultury v jednotlivých členských státech EU.
  12. (l) Evropský sociální systém pro politiku porodnosti Evropský sociální systém pro politiku porodnosti je nový mezinárodní program zaměřený na ochranu národa a společenství, včetně ochrany sociální, právní, kulturní a náboženské identity, v rámci sociálního a ekonomického dynamického rozvoje na tvorbu příznivého prostředí pro dostatečné vysoký nárůst porodnosti v jednotlivých členských státech EU.
  13. (m) Evropský sociální systém pro rozvoj uprchlických zón s veškerou občanskou vybaveností Sociální systém pro rozvoj uprchlických zón s veškerou občanskou vybaveností je projekt pro výstavbu nových moderních sociálních buněk postavených pro uprchlíky, azylanty či jiné národnostní příslušníky, kteří žádají o dočasný či trvalý pobyt v jednotlivých členských státech EU.
  14. (n) Evropský sociální humanitární systém Jde o projekt, který propojuje integrační a operační systémy v jednotlivých členských státech EU.

12. článek 

Výstavba uprchlických zón podél schengenckých hranic. 

Výstavba uprchlických zón podél schengenských hranic je pro uprchlíky a žadatele o azyl prvním záchytným bodem a kontaktním místem s úřady EU, ve kterých najde každý migrant, který žádá o pomoc, pro sebe bezpečné útočiště. Vybudované moderní rodinné sociální buňky s plnou občanskou vybaveností jsou pro dočasné ubytování nadstandardně řešeny a vybaveny. Smyslem výstavby uprchlických zón podél schengenských hranic je snaha trvale pomáhat zoufalým a bezmocným lidem, prchajícím před nebezpečím, zločinem, hladem, válkou a bídou ze své rodné vlasti. Článek 12 předpokládá definitivní upuštění od původně plánovaneho zavádění uprchlických kvót vzhledem k novému uspořádání, jakým je přemístění všech uprchlíků a žadatelů o azyl do uprchlických zón.    

13. článek 

Přemístění všech uprchlíků a žadatelů o azyl do uprchlických zón do jednoho roku od vyhlášení.

Přemístění všech žadatelů o azyl do nově vybudovaných moderních rodinných sociálních buněk je základní podmínkou pro naplňování společných dohod v rámci evropské politiky o bezpečném návratu uprchlíků do jejich rodné vlasti. Všichni migranti žádající o pomoc u EU budou ze zákona vyzváni, aby se z nitra Evropské unie přemístili do uprchlických zón, kde jim bude poskytována veškerá zdravotní a sociální péče, včetně mnoha dalších a nezbytných potřeb. Volný pohyb uprchlíků a žadatelů o azyl bude po vyhlášení článku 12 na území EU nezákonný.

14. článek

Uprchlické zóny podél schengenských hranic Evropské unie jako trvalá součást azylové a bezpečnostní politiky EU.

Uprchlické zóny podél schengenských hranic Evropské unie zůstanou trvalou součástí azylové a bezpečnostní politiky EU, kde bude soustředěna veškerá pozornost na ochranu hranic. Migranti přicházející do Evropy s prosbou o pomoc u EU budou dočasně ubytováni v moderních rodinných sociálních buňkách a prostřednictvím resocializačních programů postupně připravováni pro návrat do své rodné vlasti, aby byli sami schopni zapojit se do obnovy své vlastní země. 

15. článek

Uprchlické zóny s plně fungující občanskou vybaveností.

Uprchlické zóny trvale vybudované podél schengenských hranic EU jsou pouze pro dočasný pobyt migrantů, kde funguje plná  občanská vybavenost, zdravotnická střediska, mateřské školky, školy, policejní stanice, úřední správa, finanční správa, soudy, banky, diplomatická centra, obchody, kulturní centra, správa služeb, občanské a státní organizace, privátní sektor, pracovní příležitosti aj… Zákon neumožňuje jiné poskytování veškeré pomoci migrantům, než pouze v prostoru uprchlických zón vybudovaných podél schengenských hranic EU.   

16. článek

Povinná mezinárodní spolupráce se všemi zeměmi, odkud migranti žádající o pomoc EU pochází.

Na evropské politice bezpečného návratu migrantů do své rodné vlasti se musí dle evropského práva podílet všechny země, odkud uprchlíci a žadatelé o azyl pochází. Tyto země se musí bezpodmínečně podílet na humanitární a finanční pomoci a zajistit svým občanům bezpečný návrat do vlasti, prostřednictvím mezinárodního sociálního integrovaného systému.   

17. článek

Neefektivní ekonomický profit z uprchlíků či žadatelů o azyl.

Budou-li uprchlíci a žadatelé o azyl přijímáni za účelem zabezpečení ekonomické prosperity EU, aniž by jim evropští státníci předem zaručili pracovní příležitosti bez rizika, že by někomu z nich v budoucnu hrozila výpověď, pak naopak jednotlivým členským zemím hrozí neočekávané miliardové výdaje nejen na poskytování sociálních dávek pro nezaměstnané uprchlíky a žadatele o azyl, ale i na boj proti zvýšené kriminalitě neúspěšných žadatelů o práci, kteří se dříve či později nakonec uchýlí k páchání trestné činnosti, dále proti sociálnímu terorismu, organizovaným gangům vykořisťujícím uprchlíky a žadatele o azyl aj., což v samotném závěru nejvíce postihne daňové poplatníky, jimiž jsou občané Evropské unie. Neefektivita ekonomického profitu z uprchlíků a žadatelů o azyl plyne i z dlouhodobé (až 30 let) sociální integrace, která je však nezbytná v rámci začleňování všech žadatelů o azyl. 

18. článek

Neefektivní populační profit z uprchlíků žádajících o azyl.

Vzhledem ke zcela diametrálně odlišné sociální, právní a náboženské kultuře cizích státních příslušníků, která nesmí ohrožovat sociální, právní a náboženskou kulturu občanů Evropské unie by jakákoliv snaha spojená se začleněním migrantů žádajících o azyl v EU byla v rozporu s evropskými hodnotami, neboť v rámci pudu sebezáchovy je přirozenou snahou každého člověka chránit především svou sociální, právní a náboženskou kulturu před rozpínavostí cizí sociální, právní a náboženské kultury. Při sebemenším omezení kterékoliv sociální, právní a náboženské kultury na úkor jiné sociální, právní a náboženské kultury by docházelo k postupnému zániku původního obyvatelstva. Proto nelze přijmout větší počet migrantů žádajících o azyl, než je rámcově přijatelný (ne více než 0,01 %)

19. článek

Restrukturalizace sociálního, právního a politického systému v jednotlivých zemích postižených válkou, zločinem a bídou.

Restrukturalizace sociálního, právního a politického systému v jednotlivých zemích postižených válkou, zločinem a bídou, je součástí politiky bezpečného návratu migrantů žádajících o azyl, do jejich rodné vlasti. Všechny vyspělé státy, mezinárodní organizace a privátní sektor jsou povinni se zapojit do obnovy zemí, ve kterých po dlouhá desetiletí panovala válka, zločin, bída a sociální nespravedlnost.   

20. článek 

Nouzové přenastavení rozpočtové politiky Evropské unie v rámci zabezpečení uprchlické krize.

Uprchlická krize si žádá trvalá opatření, mezi které patří i přehodnocení a přenastavení strukturálních fondů, jimiž jsou například ,,Evropský fond pro regionální rozvoj” (EFRR), ,,Evropský sociální fond” (ESF), ,,Kohezní fond” (KF) aj. a přesměrování těchto finančních prostředků na vybudování uprchlické zóny podél hranice schengenského prostoru, která plní úlohu ochrany schengenského prostoru před vstupem migrantů žádajících o pomoc EU.  

21. článek

Příprava uprchlíků a žadatelů o azyl na návrat do jejich rodné vlasti.

V uprchlických zónách vybudovaných podél hranic EU, které jsou zřízeny pro dočasný pobyt uprchlíků a žadatelů o azyl, bude kromě resocializačních programů probíhat i proces přípravy mezinárodního strategického plánu na bezpečný návrat do jejich rodné vlasti. 

22. článek

Strategický plán na zahájení “politiky návratu uprchlíků a žadatelů o azyl do jejich rodné vlasti”

Základním principem strategického plánu, který je založen na bezpečném návratu všech uprchlíků a žadatelů o azyl do jejich rodné vlasti, je resocializační program zvaný “raději poruším zákon při obraně své vlasti, než abych se dopustil morálního zločinu a zbabělosti”, ve kterém musí být uplatněn právní nárok na ochranu práv a svobod, převzetím morální zodpovědnosti do vlastních rukou a snahy ochránit nejen svůj život a život svých blízkých, ale i svou rodnou vlast, ve které se uprchlíci a žadatelé o azyl narodili a kde po staletí žili i jejich předkové.  Na principu, “raději poruším zákon při obraně své vlasti, než abych se dopustil morálního zločinu a zbabělosti” je nezbytné naučit uprchlíky a žadatele o azyl v rámci resocializačního programu neutíkat zbaběle před nepřítelem, ale postavit se mu čelem a hájit své morální hodnoty, práva a svobody. Resocializační program založený na výzvě “raději poruším zákon při obraně své vlasti, než abych se dopustil morálního zločinu a zbabělosti” musí být zahájen a permanentně uplatňován od okamžiku, kdy vstoupí jakýkoliv uprchlík či žadatel o azyl na území Evropského kontinentu. Na základě Evropského zákona musí být tento resocializační program upřednostněn před všemi ostatními resocializačními programy. Čelní představitelé mající na starost prosazování tohoto strategického plánu, který je založený na principu “raději poruším zákon při obraně své vlasti, než abych se dopustil morálního zločinu a zbabělosti” jsou povinni důsledně připravit všechny uprchlíky a žadatele o azyl, na možná rizika a nepředvídatelné události, které z tohoto resocializačního programu vzejdou, a vytvořit prostor pro zahájení rozhovorů o nastolení kompletní restrukturalizaci země a její sociální, ekonomické a právní stability.

23. článek

Společné evropské řešení

Bez EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO PROGRAMU, který je základním pilířem SOCIÁLNÍ ÚSTAVY EVROPSKÉ UNIE, se uprchlickou krizi nepodaří úspěšně  koordinovat a to může velmi ohrozit nejen bezpečnost jednotlivých členských států, ale především sociální, kulturní a náboženskou integritu občanů Evropské unie, kvůli které budou jinak nuceni čelit válečným konfliktům či sociálnímu terorismu a postupné ztrátě vlastního území.